… než sešlápnete pedál plynu až k podlaze

… než se před jízdou osvěžíte několika doušky alkoholu
… než projedete křižovatku na červenou
… než se přeřítíte kolem nástupního ostrůvku plného lidí osmdesátikilometrovou rychlostí
… než budete předjíždět v místech, kde je to zakázáno

Koutek nenáročné fotografie

Jak jste již možná stačili povšimnout, přidala jsem šuplíček s názvem Koutek
nenáročné fotografie. Zjistila jsem totiž, že mám ve svém archivu několik
zajímavých fotografií, jež by si možná zasloužily zveřejnění.

Kostěj Nesmrtelný

Včera jsem se nenápadně protlačila do galerie Jakubská, kde
křtil Kostěj knihu Jsem fakt
impotent?! (spoluautory jsou Arsinoe, George K. a Mirun).

Opravdu není svatba jako svatba

Když jsem si přečetla Alfino vyprávění Není svatba jako svatba,
ale tahle svatba…, vzpomněla jsem si na svoji
spolužačku Magdu. I její svatba byla na vžité poměry poněkud netradiční.

Vyhledávače ze mne udělaly úchyla a nemravu!

Pokud hledáte na internetu něco, co vás zajímá, použijete zcela jistě služeb některého z vyhledávačů. Když zadáte jméno svého oblíbeného zpěváka či herce a pošle vás vyhledávač také na stránku fanouška, který o svém idolovi nadšeně píše. Čtete si a spokojeně si mumláte pod vousy, že jste narazil na stejnou krevní skupinu.

První finalový večer soutěže Česko hledá SuperStar je za námi – co by se soutěží udělala změna hlasování?

První finalový večer soutěže Česko hledá SuperStar je za námi. Potvrdilo se (bohužel) to, co jsem už před časem konstatovala: dokud budou mít nezralé dívčiny kredit na svých mobilech, budou dál postupovat dva účastníci soutěže, kteří jsou podle mne nejslabší: Julian Záhorovský a Stanislav Dolínek.

Žvýkáte? Dobře děláte! Ale jen někdy…

Nedávno jsem podlehla televizní reklamě a koupila si žvýkačku, jejíž chuť trvá tak nekonečně dlouho. Laškovně se proběhla po mých zubech a než jsem stačila zjistit, po čem vlastně chutná, vytáhla mi kus plomby. Odhodila jsem ji vztekle do koše. Ta mrcha zapadla za mikrotenový sáček, přilepila se na stěnu a nešla seškrábat dolů. Zřejmě jsem si místo žvýkací gumy pořídila skvělý tmel. Příště budu raději louskat ořechy stylem Marfuša…

Nebuď hloupá, koukej chodit s tim Musilem!

Pavla má babičku Annu Holečkovou. V době, kdy se odehrál následující dialog, jí bylo úctyhodných sedmdesát osm let. Pavlino vyprávění mi připomnělo moji prarodičku – shodou okolností to také byla Anička. I já jsem ji měla moc ráda, podobné debaty si vybavuji ve své mysli:

Úskalí seznámení

Každý se alespoň jednou v životě dostane do situace, kdy se cítí sám jako kůl
v plotě a snaží se najít vhodný protějšek. Ovšem najít toho pravého není vůbec
lehké. Navíc se určitě zeptáte: kde mám vlastně hledat?
Najít odpověď na tuto nelehkou otázku se pokusila Pavla:

Dobré skutky Kvičislavy Doudové

Druhý díl povídání o tom, jak Kvičislava Doudová pomáhala nadějným autorům prošlapávat trnitý chodníček současné literatury…

Záhadná postava Kvičislavy Doudové přitahuje čtenáře Hlodníku a je po ní pátráno prostřednictvím vyhledávačů

Před chvílí jsem ze zvědavosti klikla na statistiky Navrcholu a podívala se na nejčtenější dubnové články a na odkazovače.

Yfčin hlodník má minivýročí: živoří již stý den

Čas neúprosně letí. I když se mi zdá, že jsem se rozhodla hlodat teprve před pár dny, visí tady Hlodník již stý den. A jelikož je každé výročí, byť malé, hodno bilancí, pokusím se o krátké zhodnocení svých dosavadních snah i já.

Právě mi spadl šutr ze srdéčka…

… anébrž talentové zkoušky, kteréžto moje nejmilovanější dceruška Kateřina (je mojí jedinou a tudíž nemá v naší rodině konkurenci) absolvovala včera, dopadly dobře: od září se začne pomalu měnit v maskérku – vlásenkářku. Jakmile jsem se tuto radostnou zprávu dozvěděla, vypnula jsem hrdě svůj propadlý hrudníček.

Nejoblíbenější kniha českých čtenářů – výsledky prvního hlasování

Byly zveřejněny první předběžné výsledky v anketě „Moje kniha“ organizované Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR. Při pročítání žebříčku dvou stovek nejoblíbenějších knížek k 31. 3. 2004 jsem nabyla dojmu, že nejspíš nejčastěji hlasovala dítka školou povinná.

Jsem členkou Armády spásy

Paruka leze mi do očí,
vlastním psa pochybné rasy,
každý muž za mnou se otočí,
jsem členkou Armády spásy.

Fóroskop – býk (19. dubna 18.40 hod. – 20. května 17.49 hod.)

Člověk zrozený ve znamení býka je veselý a má smysl pro humor, proto bývá ozdobou všech svateb, večírků i pohřbů. Miluje hudbu a jiná rozličná umění, často v nich dosahuje nebývalé slávy a uznání. Je trpělivý a nenávidí hádky, proto s každým dobře vychází. Když už se rozhněvá, vybuchne jako sopka, ovšem velmi brzy na důvod sváru zapomene. Rád se chlubí svými úspěchy, o neúspěších taktně mlčí. Jeho koníčkem je dobré jídlo a dobré pití, nejvíc si však pochutná, pokud nemusí za pohoštění platit. To ale neznamená, že je lakomý, neboť dokáže být nebývale štědrý k osobám opačného pohlaví. Často je lenivý, pokud se však věnuje nějaké činnosti, vykoná ji vždy spolehlivě a pečlivě. V manželství je věrný. Může se dožít vysokého věku, pakliže se vyhne náhlému neštěstí. Proto by měl přecházet křižovatku pouze na zelenou, neměl by konzumovat potraviny s prošlou záruční lhůtou a skákat z Nuselského mostu bez padáku.

Pepanova padesátka

Prťavý, pihovatý, podprůměrný, pohotový policajt, podpraporčík Pepan Panáček přesmutně plakal. Plným právem. Předevčírem prožil padesátku, počátek protivných poruch.

Víte, jak jste na tom s emoční inteligencí?

Inteligenční kvocient (IQ) je pro každého známým pojmem, méně známým je
emoční (emocionální) kvocient (EQ). Zatímco testy inteligence je možné
absolvovat v Mense, emoční
inteligenci, tj. schopnosti vnímat svoje i cizí emoce, umět na ně reagovat a
zvládat je, si můžete prověřit například díky publikaci D. Golemana
Emoční inteligence (nakladatelství Columbus 1997).

Milostné vyznání

Vyznat lásku lze mnoha způsoby. Nejčastější je asi slovní vyznání, k němuž romantičtější povahy přidají nějaký ten veršík, samozřejmě hustě citem obalený.

I v mé duši je špetka romantika, proto jsem kdysi dávno napsala mírně netradiční milostnou báseň:

Kvičislava Doudová ukazuje jiným autorům cestu za dokonalým veršem…

Ve svém článku Kvičislava Doudová a její drsný
metal jsem slíbila, že se zmíním několika větami
o Kvičislavině nezištné pomoci jiným (často nepřehlednými uličkami současné poezie tápajícím) autorům.