Staroba

Další báseň ze sbírky nenáročných veršíků s názvem Staroba. Už je to (bohužel) tady:

Staroba

Vlas mi šedne, kůže vadne,
šaty nosím nenápadné.
Ňadra už mi k pupku klesla,
moč jsem ráno nedonesla…
Smrt si se mnou dlouho tyká,
na rakev si proto zvykám.
Na všechno mám alergii.

Divím se, že ještě žiji…

(c) Yfča

6 Responses to Staroba

  1. Jejka píše:

    plac, plac, tlesky,tlesky, tlesk. Kam se na to hrabe Potter.

  2. Yfča píše:

    Povzdech osmdesátníkaStáří není vůbec snadné:i mně penis občas zvadne…

  3. Bohdan píše:

    Yfčo, mluvíš mi z duše. Až na ta ňadra to sedí i na mě. 🙂

  4. kaculina píše:

    ad osmdesátníkJá bych to veršovala trošku jinak :o)Stáří není vůbec snadné:Já ani penis už nevztanem…

  5. albireo píše:

    Ty si tak máš na co stěžovat, mladice!

  6. aTeo píše:

    Chlapák!Postavil se hodně čile!Pohladit chcelímec u košile…

Můžete příspěvek okomentovat:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: