Zcizený text Cigarety potřetí a naposledy

Pravidelným čtenářům Hlodníku nejspíš neutekla kauza Cigareta, o níž jsem se zmínila 15. a 18. února.

Reklamy

Andělé to nemají lehké

Povídku jsem napsala jako variaci na soutěžní téma „Andělé“, které bylo vyhlášeno na Liteře… ;o)

Bingo!

Včera brzy ráno vyrazil náš mírně pohaslý hvězdný tým na předehrávku do Jihlavy. Odjížděly jsme s předsevzetím šlohnout domácímu týmu body, dobře se najíst a vrátit se v pořádku zpátky do Prahy. Když jsme sedaly na Opatově do auta, netušily jsme, že se Irini Sedlački hned dvakrát zapíše zlatým písmem do kroniky neuvěřitelných okamžiků…

Kačabě je šestnáct!

Dnes v půl jedné v noci uběhlo přesně šestnáct let od okamžiku, kdy se Kačabka prodrala na svět a poprvé si na svoji rodičku otevřela ústa.

Blíží se březen a já začínám mít přeplněnou paměť…

Občas bych potřebovala stisknout někde na svém skeletu tlačítko, jež by z mé hlavy vymetlo zbytečnosti. S přibývajícím věkem se šuplíky kebuli zaplňují a místo na nové informace začíná chybět, i když tetka Skleróza dělá v některých přihrádkách pořádný průvan. Nejhorší situace je každý rok v březnu. Pracuji často dlouho do noci a jsem nucena si zapamatovat horu hloupostí. Asi proto se v tu dobu chovám zvláštně…

Taková fakt normální rodinka

Když jsem si v pondělí četla u Fily o jedné dvojici, již autorka nazvala bláznivou, usoudila jsem, že naše rodina musí být se zmíněnými v nějakém zvláštním příbuzenském vztahu. Vánoční stromek sice narveme zpátky do sklepa dřív než v únoru, avšak koledy zpíváme dojatými hlasy v červenci a styl naší komunikace je až podezřele podobný…

V Praze se konečně sáňkuje!

Štrougal vběhne do ložnice ke Gustávovi Husákovi a křičí: „Gusto, vstávej, je průser! Hrne se na nás dvacet milionů Číňanů, Bilak volal, že už jsou na Slovensku!“ Gustáv otevře jedno oko a zamumlá: „Kurva, Luboši, tys mě ale vylekal. Já už jsem se lek, že padá sníh!“ Na tento vousatý vtip jsem si vzpomněla dnes ráno, když jsem sedala do auta a vydala se za zákaznicí pro kopu dokladů. Už za minulého režimu byli pracovníci údržby silnic a dálnic nachystáni na bílé nadělení, avšak jen do té doby, než začal padat sníh. Zjistila jsem, že se za ta léta nic nezměnilo.