Z deňýčku týraného rodiče XXVIII.

Kačaba opět v „akci“. Tentokrát historky z let 2001 a 2002…

 
 *
 
Káťa si odpoledne nanesla na nehty tyrkysově modrý lak, což mírně šokovalo moji maminku, která přijela ze Struhařova.
 
„Proboha, takhle zmalovaná chodíš i do školy?“ zeptala se udiveně.
 
„Ne,“ odvětila Kačaba, „do školy nosím většinou rudou barvu!“
 *

„Můžeš mi vysvětlit, proč se maluješ, když jdeš za chvíli na gymnastiku?“ pronesl můj synovec Robert užasle, neboť přistihl Kačabu se šminkami v ruce.
 
„Oni tam, ty blbečku, choděj i kluci,“ odsekla. Potom odložila řasenku, postříkala se lesní vůní a vyrazila do tělocvičny.
 
*

 
Kačaba začátkem minulého týdne za vydatné pomoci spolužáků kompletovala herbář, aby ho mohla v určený den předat učitelce přírodopisu.
 
Dnes mi oznámila, že dostala za tři.
 
„Proč máš trojku?“ podivila jsem se, neboť mi tvrdila, že by z ní měl Mičurin radost.
 
Pokrčila rameny. Potom mi podala desky s vylisovanými rostlinami. Zjistila jsem, že vyrobila jenom třináct placatin (odevzdat měla dvacet), navíc mělo několik zástupců české flóry velmi zajímavé názvy. Nejvíc mne zaujal jahod zahradní a kopřiva pálivá…
 
*
 
„Teda, rodičové, ještě včera jsem si myslela, že už nikdy nebudu mít v pokojíčku uklizeno. Díky, že jste mi pomohli,“ pravila Kačaba uznale, když Jirka vyškubnul vysavač ze zdi a tím ukončil naše předvánoční běsnění.
 
Nutno podotknout, že by se do Kátiny sluje ještě před pár hodinami štítil vstoupit i značně otrlý bezdomovec. Na koberci si mezi svršky lebedily učebnice a časopisy, v šuplíku na peřiny se schovávala tři pravítka spolu se dvěma úhloměry a ze šatní skříně drze vykukovaly kolečkové brusle.
 
„Fakticky jste hodný,“ ševelila Káťa radostně, „teď tady mám takovej pořádek, že možná přestanu dělat bordel!“
 
Načež ze sebe servala svetr a hodila ho pod křeslo…
 
*
 
Káťa byla zase celý den u Zvolských.
 
„Co tam vyvádíš?“ vyzvídala jsem, když přišla k obědu.
 
„Mami,“ zamlaskala plnými ústy, „já mám dneska děsně důležitou funkci. Oni totiž kovají koně a já musím odhánět mouchy!“
 

10 Responses to Z deňýčku týraného rodiče XXVIII.

  1. Jirka píše:

    Kačaba je zvíře. :-))

  2. sandman píše:

    Kačaba není zvíře …… je to zcela normální projev člověka který si zcela určitě uvědomuje, že za pár let bude tím kdo uklízí on. :-)Prostě evoluce v kruhu.

  3. Vilda píše:

    :)))Už jsem četl jinde, skvělý – jako ostatně pokaždý. :)))

  4. Marťas píše:

    HezkýMilá Yfčo, býval jsem pravidelným čtenářem Vaší Osvěžovny, a jsem rád, že na tento Hlodník občas uveřejňujete texty a údaje již jednou v Osvěžovně zveřejněné, děláte z něj tedy něco jako "THE BEST OF OSVĚŽOVNA". Jen tak dál!!!

  5. Yfča píše:

    Milý Marťasi…… jsem ráda, že si mne na netu dřívější pravidelní čtenáři zase našli. Už se mi pár starých "deňýčkových závisláků" ozvalo… ;o) Když se po Hlodníku porozhlédnete, objevíte fůru nových, aktuálních, historek. Jenom když nemám čas sesmolit něco nového, sáhnu do archivu deňýčku.Doufám, že se v Hlodníku zase někdy zastavíte a že si najdete něco hezkého k přečtení… :o)

  6. Yfča píše:

    aTeo…… ráno mi Jiřík vlepil modožový hubanec (výraz MoDoŽo používala moje babička), avšak na květinu se vykašlal. Asi to bude tím, že ví, že je pro mne nejlepší kytičkou bůček… ;o) Ta tvoje kytka mi udělala radost. Dík! :o))

  7. kecal píše:

    ÚklidIfčo, nepřišla bys mi uklidit do mého pokojíčku? Už by to potřeboval!

Můžete příspěvek okomentovat:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: