Strýček Katastrofič a silniční kontrola

Byl krásný letní den, od rána pražilo sluníčko a strýček Katastrofič se vydal s tetou a vnoučaty na poměrně vzdálené koupaliště. A protože bylo horko, strýček odmítl jakoukoliv tuhou stravu a lil do sebe jednu limonádu za druhou. A nakonec neodolal pořádné porci melounu. A pak se vesele všichni ráchali ve vodě, pak popíjeli limonády, poté požírali melouny, opalovali se, ráchali ve vodě, popíjeli limonády… a tak pořád dokola. A libovali si, jak prožili hezký den.

V pokročilých odpoledních hodinách se sbalili, nahnali děti do auta a vyrazili zpět k domovu. Cesta prvních pár minut ubíhala docela pokojně, ale pak nastaly problémy. Především ve strýčkových střevech, kde limonády s melounem dělaly divy. Strýček střídavě blednul, rudnul a nadával. Když zezelenal, tak nápadně ztichl a čelo mu pokryla vrstva potu zapříčiněná nikoliv horkem, nýbrž revolucí v jeho útrobách.

„Tak zastav a skoč si do lesíka,“ nabízela mu teta.

„Nebudu jako malý dítě, doma jsme za pět kilometrů, to dojedeme v pohodě!“ odpověděl strýček Katastrofič.

„No, jak myslíš… hele,“ ukázala teta.

Strýček vytřeštil oči, zamumlal cosi neslušného a poslušně zastavil své vozidlo.

„Dobrý den, pane řidiči, silniční kontrola. Váš řidičský průkaz, prosím,“ ozvalo se do řidičova okýnka.

Strýček podal roztřesenou rukou silniční kontrole všechny požadované doklady. Ruka se mu ovšem díky břišní křeči třásla tak, že to bylo nápadné.

„Pane řidiči, vystupte si, provedeme dechovou zkoušku na alkohol.“

Strýček sevřel ještě pevněji všechny své svěrače a mátožně vystoupil z vozu. Byl mu přidělen balonek s výzvou, aby ho jedním dechem nafouknul.

„To je málo, pane řidiči, musíte foukat silněji,“ naváděla kontrola, když strýček lehce dýchl do balonku.

A pak strýček foukl, co mu plíce stačily.

Bohužel při jeho silném fuku poněkud opomněl na své problémy a díky tomu se ozval velmi zvláštní zvuk, doplněný velmi nepříjemným vizuálním a především čichotavým efektem.

„Pane řidiči, vy jste se… to je snad urážka veřejného činitele… co to… vy jste se…“

„No co, je to starej dědek, prostě se posral,“ hýkala v záchvatu smíchu z vozu tetička a pokračovala: „To je u něj naprosto normální, už je jako malý dítě!“ I vnoučatům se nastalá situace velmi líbila a vesele se hihňaly také.

Strýček dostal zpátky všechny doklady a byl propuštěn. V tu chvíli osádku vozu smích přešel. Těch pět kilometrů k domovu měl každý z nich v autě pouze nohy  od pasu výš se všichni vykláněli z okýnek, chvílemi žloutli a zelenali a měli co dělat, aby si udrželi obsahy svých žaludků alespoň přibližně na obvyklém místě…

Zaručeně pravdivý příběh strýčka Katastrofiče sepsala (c) Alfa

Reklamy

7 Responses to Strýček Katastrofič a silniční kontrola

  1. Bahnullka napsal:

    Tak to jsem se zase po čase pořádně zasmála ježiš to je síla … :-)))

  2. aTeo ;) napsal:

    Kdyby udržel alespoň důstojnost… 😉

  3. Vilda napsal:

    :))))To je fakt hustý! :)))

  4. Anonymní napsal:

    to neni husty, to je ridky a hodne…

  5. Vilda napsal:

    to anonym – 4Asi to bylo hodně řídký. Myslel jsem ale, že text je to dost povedenej. JÁPETRZVĚŘINAZVÁCLAVÁKU by asi řekl, že je to fičák. 🙂

  6. César napsal:

    hlod dnehodně povedené…dobrý hlod z Hlodníku :-))

  7. Já Petr Zvěřina napsal:

    Tak to je teda fičák!

Můžete příspěvek okomentovat:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: