Někdy míváme podivné nápady. Výsledkem bývá pořádný trapas…
"Oldíku, no tak… udělej to na noviny! Vždyť nemůžeš ven."
Oldík je po operaci a musí být ještě dnes v klidu. Zrovna ve dvě hodiny ráno na něho přišla potřeba. Ta velká. Nechápavě zíral nejdřív na mne, potom na dveře a pak na noviny rozložené na zemi.
"Tak už to pochop, Oldíku, ještě nesmíš ven. Vykakej se hezky tady na ten papírek."
Konečně to pochopil! Je to chytrý pejsek.
"Nóó, pěkné dva kousky, to se ti ulevilo, viď," pochválila jsem ho.
Zavrtěl ocáskem a zalehl do pelíšku.
Fajn, jenomže co teď s tím nadělením? Maminka spí v místnosti před tou mojí, vstává velmi časně ráno, a když se náhodou v noci probudí, tak potom těžko usíná. Musela bych jít kolem ní a pak hlučně spláchnout WC. Znáte to, v noci je každý normální zvuk znásobený.
Najednou mě napadlo, že bych mohla hovínka vyhodit z okna na trávník před naším panelákem. Ráno vstávám brzo, zajdu to uklidit.
Pomalu jsem nakláněla noviny do chladné noci a rozhlížela se, jestli náhodou nejde nějaký noční chodec. Nešel. Tak šup!
Ozvalo se mohutné plesknutí. Vyklonila jsem se a v pouličním světle jsem uviděla něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Jeden bobek sice bezpečně přistál tam, kde měl, ale ta druhý a podstatně větší… na kraji parapetu okna pod námi.
Co teď? Opatrně jsem okno zavřela a zatáhla závěs. Ten kus dekorační látky mě na chvíli uklidnil. Přepažil území průšvihu a trapasu, od mého chráněného prostoru. Psa mají vlastně i ti nad námi, takže…
"To jsou dneska lidi, viďte? Házet hovínka na parapet!" Tak nějak se mi honily zatloukací myšlenky hlavou, pro případ, že u nás zazvoní soused a bude vyšetřovat nechutnou příhodu. No, na DNA snad nedojde…
Zalehla jsem do postele a snad i usnula. Zdály se mi trochu fekální sny, které mě už před svítáním probudily. Házet na někoho jiného vinu, to přece nepatří k mým zásadám, sakra. Spláchnu to! A raději horkou vodou, mohlo by to být lehce přimrzlé.
Zaslechla jsem bouchnutí dveří. Mamina odešla do práce. Fajn, mohla jsem začít. Utíkala jsem do koupelny.
Tam jsem naplnila dvoulitrovou petlahev horkou vodu a plížila se k oknu. "Jakmile bude venku pusto a prázdno, tak to nadělení na plechu pode mnou spláchnu!"
Mohla jsem to tušit, protože sama se sebou už nějaký ten pátek žiju. Samozřejmě, že to dopadlo (a to doslova) úplně jinak. Místo za hovínko přistál proud horké vody před hovínko a ono se, potvora, ještě více posunulo k oknu souseda. Teplá voda ho udělala opět čerstvým, dokonce kouřícím a otevřela ho jako knihu. No, nejsem smolař?
Běžela jsem pro vodu ještě jednou. Tentokrát pro studenou. Horší už to snad nebude! Bylo.
Vyklonila jsem se a namířila hrdlo lahve na místo činu, Jenomže, soused, který se šel asi mrknout, proč je tak živo na jeho parapetu, neprozřetelně a právě v ten moment vystrčil ospalou hlavu z okna. Dostal přímý zásah do týla a pod tím nenadálým vodním úderem mu hlavinka poklesla tak, že zabořil čelo do té Oldíkovy teplé otevřené knížky.
Co nejtišeji jsem zavřela okno, sesunula se k zemi a dostala křečovitý záchvat smíchu. Bylo to najednou tak neuvěřitelné, debilní a neskutečné. Po záchvatu ovšem přišlo vystřízlivění a pocit beznaděje.
"Stávají se přece horší věci, vždyť je to prkotina, ale jak to, panebože, vysvětlím? Moc ty sousedy neznám, bydlí tady krátce a na chodbě se sotva pozdravíme…"
Z přemýšlení mne vytrhlo Oldíkovo zakňourání. Seděl před lednicí a hypnotizoval ji očima. Myslela jsem, že chtěl snídani, ale až s odstupem času jsem pochopila, že mi vlastně poradil jak dál. Z útrob chladničky jsem vydolovala lahvinku vína a seběhla jsem s ní o poschodí níž.
Sousedé jsou prima lidi. A mají rádi psy. Společně jsme "fekální" problém zdárně spláchli. Ráno vodou a večer vínem …
Prekérní historku sepsala © Dana Poupová
YFČIN HLODNÍK 
:-)))Dobrej trapas! Pejskaři maj fakt dobrý nápady, ale házet h…. z okna, to slyšim poprvý. 🙂 Hlavně že to ta holka se sousedama zase vyžehlila. Dobře jsem se bavil.
Hezký! Yfčo, tys tady kdysi psala o kamarádovi, co se mu povedl podobnej trapas na záchodě. Hledala jsem to, ale nemůžu to najít….. Ráda bych si to přečetla, to bylo taky dobrý. :)))
Jarko…… myslíš kamaráda Karla? ;o) Historku najdeš tady:http://yfca.bloguje.cz…-prase.php
Po přečtení téhle historky jsem se utvrdil v tom, že když nejde o život, tak jde vždycky o hovno. 🙂
Yfčo, nechceš založit novej šuplíček TRAPASY? Tenhle trapas i ten toho tvýho kamaráda jsou bezvadný. Třeba ti čtenáři ještě nějaký trapasy pošlou. .-)
To je docela drsný. :o)
To je sila..Prispevek me rozesmal natolik, ze mi jeste ted tecou slzy z oci.
Marku…… přesně tak. :o))
Markéto…… docela fajn nápad. Tímto tedy vyzývám čtenáře, haby mne zásobili pořádnými trapasy (třeba do vzkazů či na mail – viz sloupek vlevo).
Ontario…… zkusím písnout Daně, zda náhodou nemá v zásobě ještě nějaký povedený trapas. ;o)
Všem velký dík za vlídné komenty k mému Oldíkovi. Jsem ráda, že pobavil 🙂
http://www.heisse-schlampen.com/
Yfčo….dobrýýýýýýý…to by jeden nevěřil, jak se dá seznámit se sousedy přes h…o.Jo jo, ale život tropí hlouposti tak to je.Přečetl jsem si i o Kájovi.Zase zaskočím někdy.A s tím trapasníčkem to neni špatný nápad. DL.
Dědku…… ani nevíš, jak ráda tě tu po čase zase vidím! :o)P.S. A koukej nějaké pořádné trapasy namlátit do klávesnice. ;o)
Deda se snazi,dela, co muze, ted sem cetla, jak ho vichrice malem zazdila reklamni vyveskou do chodniku i se psem, a ty na neho, ze prej Dedku, hled neco napsat…
Deda se snazi,dela, co muze, ted sem cetla, jak ho vichrice malem zazdila reklamni vyveskou do chodniku i se psem, a ty na neho, ze prej Dedku, hled neco napsat…
Yfčo …jsem rád, že ty jsi ráda, že jsem se tu objevil.Napnu svý whitvorthové závity v gebeni a nějaký trapásek ti sem přes klávesnici namlátím.Sleduješ??Obyčejná ženská, když píše o mně, tak ti to sem naskočí dvakrát a když chce dát komentář jenom pro Tebe tak to cenzura nepustí – nevíš proč???.DL.
tyjomusim rict ze je to vyborne:-D malem jsem se zacala hlasite chechtat 🙂 je dobre mit vzdy v lednici flasku!!!